Úvod 
Aktuality 

Literatura
Odkazy
Slovník

D. Jurkovič 
Galerie
Práce

Publikace
Výstavy
Životopis

Dřevěnice
Dům Orságů - Vraneckých
Maramures ( Rumunsko )
Zakopane ( Polsko )

Brno očima výtvarníka - Zajímavé budovy na Jaselské ulici


Východiskem naší dnešní procházky bude tzv. Červený kostel. Nedaleko od něho vstoupíme do ulice, jež by nás dovedla až k budovám filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Je to dnešní ulice Jaselská. Ale po dobu téměř dvou století se jmenovala Augustinská a pod tímto názvem ji patrně mnozí z brněnských občanů znají i dnes. Nynější pojmenování ulice získala až v roce 1950 na počest vítězné bitvy dělostřelců armády generála Svobody u města Jasla.

Hned na kraji ulice si po levé straně na domě č. 5 všimneme pamětní desky. Pod mělkým reliéfem čteme: „Zde žil v letech 1905-1907 za svých gymnazijních studií Karel Čapek.“ Bydlel zde u své starší sestry Heleny provdané Koželuhové, autorky vzpomínkové knihy „Moji milí bratři“ (1962), a je to i čas jeho prvních literárních pokusů a vystoupení.
Vedlejší budovy, tj. č. 7 a 9, jsou stavebně pozoruhodné a pamětní desky na nich prozrazují mnohé o jejich historii a poslání: „Dívčí škola a penzionát Vesna… Počátkem /20./ století středisko výstavního a společenského života Klubu přátel umění v Brně a nejrušnější centrum českého kulturního dění ve městě.“
První z obou budov, č. 7, postavil Antonín Tebich roku 1897, a to (podle poznatků PhDr. L. Peduzziho získaných studiem dobových pramenů) podle vlastního projektu. Je postavena v české novorenesanci s cílem odlišit ji od jiných novorenesančních budov vznikajících tehdy v Brně. Budova však upoutá i vnější uměleckou výzdobou. K ní patří tři lunety, jejichž výplň byla zadána známému moravskému malíři Jožovi Uprkovi. Ten pro výzdobu zvolil fresku a témata Velehradská pouť, Vyšívačky a Slovácká svatba, symbolizující zbožnost, pracovitost a veselost. Vnější vzhled budovy doplňují sgrafita podle návrhu prof. Josefa Šímy z Prahy. Jsou odvozena z lidových ornamentů v souladu s tehdejší propagací lidového umění a zájmu o ně, což podporovala i Vesna.
Budova č. 9 na Jaselské ulici je sice s č. 7 vnitřně propojena, avšak exteriérem se od své starší sestry výrazně odlišuje. Stavitelem byl opět Antonín Tebich, tentokrát však stavěl podle návrhu pražského architekta Antonína Pfeiffera. Ten si zvolil jiný, zcela odlišný sloh, totiž secesi. Střídmější fasádu doplňuje plastika Světlonoše, symbolizujícího účel a poslání budovy, nad ním rozpíná křídla moravská orlice. Tato postava (kterou někteří nazývají Geniem) je dílem opět pražského sochaře Josefa Pekárka; ostatní secesní prvky vytvořil rovněž pražský umělec Karel Novák. Avšak také interiér měl dodržovat národní svéráz. Opíral se o něj umělecky i arch. Dušan Jurkovič, který navrhoval vnitřní zařízení obou penzionů.
Vnitřní život školy se soustřeďoval do její dvorany. Tato nevelká, ale reprezentativní místnost, s okny do Augustinské ulice, byla opět vyzdobena výtvarnými díly malíře Joži Uprky. Roku 1898 zde provedl nástropní fresku slováckých dívek s květinami, po stranách pódia pak nástěnné obrazy představující přadlenu a vyšívačku. Později (roku 1908) sem ještě přibyly další dva obrazy vztahující se k životu a práci moravských žen, nazvané Nevěsta a Javornická mamička. Není divu, že se během doby pro tuto místnost ujal název „Uprkova dvoranka“.
Když v roce 1900 vznikl v Brně Klub přátel umění, stala se dvoranka středem zdejšího českého kulturního života. Pořádaly se tu přednášky, recitační večery, besedy, koncerty i výstavy, vystupovali zde nejen umělci brněnští, ale i hosté z Prahy a odjinud. Památná je např. návštěva světového umělce, sochaře Augusta Rodina v roce 1902. Mnozí umělci přímo na škole působili (např. spisovatel K. Elgart-Sokol, malířka Z. Vlčková-Vorlová aj.), jiní k ní měli blízký vztah. Podle L. Peduzziho byla s brněnskou Vesnou spjata jména mnoha významných osobností, od jejího dlouholetého ředitele Fr. Mareše přes Jos. Merhauta, L. Janáčka, E. Vojana, H. Kvapilovou, bratry Mrštíky, Fr. Bartoše aj. až k J. S. Macharovi, T. Novákové, Z. Fibichovi, J. Kubelíkovi, M. Švabinskému aj.
Dnes obě budovy na ul. Jaselské slouží zdravotní škole. Avšak pojem „Uprkova dvoranka“ se z povědomí brněnské veřejnosti už dávno vytratil.

Oldřich Rejnuš
 

 

 

www.jurkovic.cz    Dušan Jurkovič - Básník dřeva. Valašské domy, Dřevěnice, Roubenky, Sruby, Lidová architektura, Národní sloh.